Jak vybrat správný typ úlu: 39×24, Langstroth, Optimal nebo B10

Jak vybrat správný typ úlu: 39×24, Langstroth, Optimal nebo B10

Každý včelař na začátku své činnosti si musí vybrat úl, který mu bude vyhovovat nejen technicky, ale i fyzicky. V České republice jsou nejpoužívanějšími typy rámkové míry 39×24 (tzv. Adamcova míra), Langstroth a Optimal. Na Slovensku je pak velmi rozšířený typ B10. Každý z těchto systémů má své specifické nástavky, výšky a vlastnosti, které ovlivňují pohodlí při manipulaci, zimování i výnos medu.

Rámková míra 39x24 v minulosti u nás nejrozšířenější je do jisté míry nahrazována rámkovou mírou 39x17 kdy se včelaři kloní k jednoduché obsluze jednorámkové míry v celém úlu. Jednorámková míra skýtá značné výhody které převažují nad nevýhody.

Rozdíly mezi rámkovými mírami

• Úl 39×24 (Adamcova míra) má různé varianty: 39×17, 39×15, 39×28 apod., liší se výškou nástavků.
• Langstroth má své varianty: poloviční (half), dvoutřetinový (2/3), tříčtvrteční (3/4), 1/1 Langstroth a Jumbo.
• Optimal se rozděluje na nízký ( Optimal nízký ) a vysoký ( Optimal vysoký ) typ.
• B10 na Slovensku: dále členěný typy B10 a, E10

Kritéria pro výběr rámkové míry

1. Fyzická síla včelaře  
   Vše je závislé na tom jak člověk ovládá včelařské řemeslo. Pokud včelař takzvaně ví co dělá,  může dosáhnout medného výnosu až 100kg na včelstvo. Toto není nesplnitelný úkol, můžete se sami přesvedčit na našem youtub kanále Bioúly. Plný medník může vážit až ~30 kg (v Optimalu nízkém. Pokud si vezmeme fakt že včelař musí dělat zásahy v sezóně i každý týden  (doplňování mezistěn do plodiště, převěšováni plodu), může se příjemný požitek z včelaření obrátit k nechuti manipulovat s extrémně težkými medníky. Pokud je včelař starší nebo preferuje lehčí manipulaci, volí nižší nástavky, například 39×15, 39x17 nebo Langstroth 1/2.
2. Zkušenosti + způsob včelaření
   Někteří včelaři kombinují dvě různé rámkové míry, jiní preferují jednorámkový systém pro jednodušší formu včelaření s možností převěšování plodu, manipulaci s pylovými rámky atd.
3. Zateplení vs. nezateplené nástavky
   Zateplené úly polystyrenem a podobnými izolacemi včetně plastových či polyuretanových úlů nejsou nejšťastnější volbou pro včelaření. Včela je divoké zvíře, které nepodleho domestikaci jako například u prasete divokého na prase domácí. Ať už člově chce svým včelkám dopřát, zateplením úlu jim moc dobrého nepřinese. Zateplení má smysl pouze u slabých včelstev jako jsou oddělky, které jsou uloženy v zateplených plemenáčích, kde i malé osazenstvo zvládne zahřát více plodu než tomu je u nástavku. Tudíž u produkčních včelstev by jsme neměli řešit to kolik je včel na rámcích ale spíše to zda zimujeme na 2 či 3 plně obsazených nástavcích včel. Je to podobné jako kdyby jste ledního medvěda chovali na poušti. Včela je zvyklá na drsné a nehostiné podmínky Alp nikoliv na vyhřátý prostor. Pokud včelstvo přes zimu uhyne tak to nejčastěji z příčin slabých zásob (včelař podcení zakrmení, silné včelstvo musí dostat cca 24kg cukru na zimu), nebo neléčení varoázy.

Co se děje v zimě — zimní chomáč a teplota

• V rámci úlu, když venkovní teploty klesnou pod cca 10 °C, včely vytvoří zimní chomáč.
• Uvnitř chomáče udržují teplotu mezi 20-30 °C, zatímco na okrajích úlu může být teplota výrazně nižší. Při mrazech za stěnou úlu mrzne stejně jako venku. Na tomto faktu není nic špatného včely udržují v teple zimní chomáč.
• Včelstvo dokáže přežít i velmi nízké venkovní teploty (někdy kolem −35 °C), pokud má dostatek zásob a je v dobré kondici (obsedá 2-3 nástavky)

Nejrozšířenejší poddruh včely medonosné v ČR: Včela kraňská — kde žije, jaké jsou její limity?

• Včela kraňská je původní odrůda včely medonosné v oblasti Alpy-Karpat, zejména v Slovinsku, Rakousku, severní Itálii, Chorvatsku a část Slovenska
• Žije často ve vyšších nadmořských výškách, v horských oblastech, kde zimy mohou být delší a chladné. např. 800-1500 m n. m.,
• Je přizpůsobená extrémům: dobře zvládá mrazivé dny i noční mínusy. Uvnitř chomáče udržuje vysokou teplotu (20-30 °C), i když venkovní mrazové teploty mohou dlouhodobě klesat pod −20 °C.
• Nejčastěji ji nadjdeme v dutinách starých stromů (lípy, duby, buky, javory) – nejčastější přirozený úkryt ,skalních puklinách– v horských oblastech, kde je málo stromů

Není se tedy třeba obávat o její tepelné pohodlí, je geneticky uzpůsobena zvládat tyto nehostinné oblasti.

Shrnutí pro včelaře – doporučení

• Pokud jste začátečník a nemáte preference, za tým Bioúly Vám doporučujeme jakoukoliv nízkorámkvou míru jako je optimal nízký langstroth ½ či 2/3, 39x17 nebo 39x15. Tyto rámkové míry skýtají pohodlí hlavně pro včelaře. Jak bylo uváděno výše včela žije kde jen může a tím, že budete mít vysoké plodiště nijak včele nepomůžete.
• Pokud jste starší nebo jste žena, máte menší sílu v rukou nebo preferujete méně fyzické zátěže, volte nižší nástavkové rámkové míry – 39×15, Langstroth 1/2.
• Úly vyberte tak, aby Vás včelaření bavilo. Někdo má rád laborování a experimentování s kombinací různých výškách nástavků, někdo zase ocení pohodlí a jednoduchost nízkorámkového včelaření.

Včela přežije i v bedně od banánů, nebo ve štěrbině skály či v podhledu staré chaty. Nástavky slouží hlavně včelaři pro snadnou manipulaci se včelami. Vysoké medné výnosy nehledejte ve výšce nástavku, ale ve včasných zásazích jako je podněcování krmení a v neposlední řadě stáří včelí královny.

Na našem youtube naleznete zcela zdarma ucelený způsob včelaření, který zvládne každý.